Objednávání zboží prostřednictvím zahraničních internetových tržišť se během posledních let stalo běžnou součástí života evropských spotřebitelů. Platformy jako Temu, AliExpress nebo Shein umožňují spotřebitelům nakupovat zboží za ceny, kterým tuzemští obchodníci často nemohou konkurovat. Málokdo si však uvědomuje, že cena uvedená při objednávce nemusí být vždy konečná. Evropská unie totiž pokračuje v reformě celního systému a jedním z jejích cílů je změnit způsob, jakým jsou odbavovány miliony drobných zásilek přicházejících ze zemí mimo Evropskou unii.
Důvodem připravovaných změn není pouze snaha zvýšit příjmy z celních poplatků. Evropská komise dlouhodobě upozorňuje na prudký nárůst drobných zásilek, jejichž počet se v posledních letech pohybuje v řádech několika miliard ročně. Celní orgány musí každou zásilku zaevidovat, posoudit její obsah a ověřit, zda splňuje evropské právní předpisy. Takové množství balíků představuje nejen značnou administrativní zátěž, ale také prostor pro obcházení pravidel. Častým problémem je podhodnocování skutečné ceny zboží, nesprávné označování obsahu zásilek nebo dovoz výrobků, které nesplňují evropské bezpečnostní standardy. Právě na tyto skutečnosti má nová právní úprava reagovat.
Od 1. července 2026 proto vstoupila v účinnost přechodná pravidla, podle nichž se u zásilek s hodnotou do 150 EUR zavádí paušální celní poplatek ve výši 3 EUR za jednotlivou celní položku. Například při nákupu na platformě Temu bude k objednávce připočten zmíněný celní poplatek ve výši 3 EUR za každou rozdílnou položku v košíku, ke kterému se následně přičte i DPH. V přepočtu se tak jedná přibližně o 88 Kč navíc za každý odlišný typ zboží v dané objednávce. U více kusů stejné položky se však tento poplatek obvykle uplatní pouze jednou. Přechodný režim má fungovat do doby spuštění nového evropského celního systému, který by měl být plně digitalizovaný a výrazně centralizovaný. Smyslem změny je především zjednodušit výběr cla a současně přenést část administrativy na samotné internetové platformy a přepravce.
Pro běžného spotřebitele přitom nemusí být největším překvapením samotné clo, ale způsob jeho výběru. Pokud zahraniční prodejce využívá systém IOSS nebo jiný mechanismus umožňující odvod příslušných poplatků již při nákupu, zákazník zpravidla zaplatí vše v rámci objednávky. Jestliže však prodejce tento systém nevyužívá, přechází povinnost zajistit celní odbavení na dopravce. Ten následně vyzve příjemce zásilky k úhradě nejen samotného cla, ale často také administrativního poplatku za zastoupení v celním řízení. V praxi tak může spotřebitel až těsně před doručením zjistit, že musí uhradit další částku, se kterou při objednávce vůbec nepočítal.
Nelze přitom přehlédnout, že právě administrativní poplatky přepravců mohou být v některých případech vyšší než samotné clo. Přestože výše těchto poplatků není sjednocena a dopravci si jejich výši určují podle vlastních ceníků, výsledná cena dovozu se může výrazně prodražit zejména u levnějšího zboží. Spotřebitel tak může paradoxně zaplatit několik set korun navíc za zásilku, jejíž pořizovací cena byla jen o málo vyšší.
Z právního hlediska nejde o zavedení zcela nové povinnosti platit clo, ale spíše o změnu systému jeho výběru a odpovědnosti jednotlivých subjektů zapojených do dovozu. Evropská unie se současně snaží vytvořit rovnější konkurenční prostředí mezi evropskými obchodníky, kteří podléhají přísným regulatorním požadavkům, a mimoevropskými platformami, které byly dosud v určité výhodě.
Lze očekávat, že část internetových tržišť bude na nové podmínky reagovat tím, že začne vybírat clo již při samotném nákupu, aby zákazník znal konečnou cenu ještě před odesláním objednávky. Tento model již dnes využívají některé platformy, například Temu. Další internetová tržiště mohou více využívat evropské distribuční sklady, díky nimž se zboží dostane do volného oběhu ještě před jeho prodejem koncovému zákazníkovi. Příkladem může být platforma Shein, která provozuje evropskou logistickou síť včetně distribučního centra v Polsku.
Pro české spotřebitele tak bude při nákupu ze zemí mimo Evropskou unii stále důležitější ověřit, zda internetový obchod uvádí konečnou cenu včetně všech dovozních poplatků. Nízká cena zobrazená na internetových stránkách totiž již nemusí představovat částku, kterou zákazník ve výsledku skutečně zaplatí.