Internet a sociální sítě se staly běžnou součástí našeho života. Sdílení fotografií, videí nebo osobních informací je dnes otázkou několika vteřin. Taková rychlost však znamená, že i intimní obsah se může velmi snadno dostat mimo kontrolu osoby, které se týká. Právě na tento fenomén reaguje nová úprava trestního zákoníku, která zavádí samostatný trestný čin postihující zneužití identity k výrobě pornografie a její šíření.
Nově vznikla skutková podstata trestného činu zneužití identity k výrobě pornografie a její šíření, a to v § 191a zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku. Důvodem jejího přijetí je především postih tzv. nekonsenzuální pornografie, tedy situací, kdy je intimní obsah vytvořen nebo šířen bez souhlasu dotčené osoby. Zákonodárce reaguje i na rychlý technologický vývoj, zejména na fenomén tzv. deepfake pornografie.
Deepfake představuje technologickou, často za využití nástrojů umělé inteligence vytvořenou realistickou úpravu videa, fotografie či jiného audiovizuálního obsahu. Typicky jde o situaci, kdy je obličej konkrétní osoby digitálně vložen do pornografického materiálu, aniž by se tato osoba na jeho vzniku jakkoli podílela. Takto vytvořený obsah může působit velmi věrohodně a pro poškozeného znamenat zásadní zásah do jeho soukromí, důstojnosti i profesního života.
Podle § 191a trestního zákoníku je trestné nejen samotné vytvoření takového pornografického díla za zneužití identity jiné osoby, ale také jeho šíření či zpřístupnění dalším osobám. Trestní sazba může dosahovat až pěti let odnětí svobody. Nová úprava přitom dopadá nejen na fyzické osoby, ale za splnění zákonných podmínek i na právnické osoby podle zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob.
Ustanovení se přitom vztahuje i na případy, kdy si partneři v průběhu vztahu dobrovolně poskytnou intimní fotografie či videa určené pouze pro jejich soukromé účely. Pokud jeden z nich po skončení vztahu tyto materiály bez souhlasu druhé osoby zveřejní na internetu nebo jinak zpřístupní dalším osobám, může se jednat právě o nekonsenzuální šíření intimního obsahu, které může naplnit znaky uvedeného trestného činu.
Přijetím této skutkové podstaty Česká republika zároveň splnila povinnosti vyplývající ze směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1385 o potírání násilí na ženách a domácího násilí. Evropská legislativa totiž výslovně požaduje kriminalizaci určitých forem kybernetického násilí, mezi něž nekonsenzuální šíření intimních materiálů nepochybně patří.
Je důležité zdůraznit, že novela nesměřuje k zákazu technologie deepfake jako takové. Právní úprava respektuje ústavně zaručené právo na svobodu projevu podle čl. 17 Listiny základních práv a svobod, včetně umělecké tvorby nebo satiry. Nekonsenzuální pornografie však tyto limity z povahy věci překračuje. Při poměřování základních práv, jak opakovaně judikoval Ústavní soud, musí svoboda projevu ustoupit tam, kde dochází k intenzivnímu zásahu do lidské důstojnosti a soukromí.
Nová úprava tak představuje významný posun v ochraně osobnosti v digitálním prostředí. Současně je však varováním, že i „pouhé“ přeposlání či sdílení intimního materiálu bez souhlasu dotčené osoby může mít závažné trestněprávní důsledky. Pokud se s obdobnou situací setkáte, ať již v roli poškozeného nebo osoby podezřelé, je vhodné vyhledat právní pomoc bez zbytečného odkladu.