Novela zákoníku práce 2027 a nová definice závislé práce

Novela zákoníku práce s předpokládanou účinností od 1. ledna 2027 má přinést zpřesnění definice závislé práce. Cílem úpravy je podle ministerstva větší srozumitelnost a reakce na praxi kontrolních orgánů i soudů. Právě vymezení závislé práce je přitom zásadní pro posuzování nelegální práce a švarcsystému.

Současná úprava z roku 2012 staví na čtyřech kumulativních znacích v § 2 odst. 1 zákoníku práce: vztah nadřízenosti a podřízenosti, výkon práce jménem zaměstnavatele, podle jeho pokynů a osobní výkon práce. Novela navrhuje jejich počet v prvním odstavci snížit na tři, přičemž samostatný znak „výkon práce podle pokynů zaměstnavatele“ se nově přesouvá do odstavce druhého jako jeden ze čtyř rovnocenných znaků, které mají detailněji vymezit klíčový vztah nadřízenosti a podřízenosti.

Podřízenost zaměstnance má být podle nového znění dána pouze tehdy, pokud jsou kumulativně splněny čtyři podmínky: zaměstnavatel práci organizuje, zaměstnanec vykonává práci v pracovní době, podle pokynů zaměstnavatele a ten výkon práce kontroluje.

Zda ale novela přinese víc jistoty do praxe, zůstává sporné. Rozhodování se totiž vždy odvíjí od konkrétních skutkových okolností, nikoli od formálního nastavení smluv. Dlouhodobě platí zásada, že rozhodující je vždy skutečný výkon činnosti v praxi. Formální status OSVČ ani specifická ujednání v obchodních smlouvách závěr o závislé práci nevyloučí, pokud je činnost fakticky plně řízena, organizována a kontrolována zadavatelem.

Úprava se fakticky omezuje jen na rozepsání vztahu nadřízenosti a podřízenosti, což samo o sobě větší srozumitelnost pravděpodobně nezaručí. Lze proto čekat, že hlavní roli při vymezování konkrétních hranic bude hrát soudní judikatura.

V praxi se toho pro firmy ani OSVČ pravděpodobně moc nezmění. Nadále bude rozhodovat především realita každodenní spolupráce, nikoli formální smluvní ujednání.